Autor: P. Jan Lisowski | Archidioecesis Olomucensis
Zdroj: © Maria, matka naděje | 2026
Datum napsání:
23.05.2026
Zamyšlení na 23. května
Nanebevzetí Panny Marie › O našem cíli, kterým je věčnost.
V tomto líbezném májovém čase, kdy příroda kolem nás kypí životem a nadějí, obracíme svůj zrak k té, která je pro nás tichým přístavem i zářivým majákem. Maria, Matka naděje, nás dnes zve, abychom pozvedli svá srdce k tajemství, které dává lidskému životu definitivní smysl a směr - k tajemství jejího Nanebevzetí. Když rozjímáme o Marii vzaté s tělem i duší do nebeské slávy, nehledíme na vzdálený, nedosažitelný ideál, ale na naši vlastní budoucnost. Nanebevzetí Panny Marie je totiž zprávou o našem cíli, kterým je věčnost. Je to slavnostní ujištění, že náš pozemský příběh nekončí chladem hrobu, ale hřejivou náručí Otce, v níž bude oslaveno celé naše bytí, včetně našeho těla.Často se v každodenním shonu necháváme pohltit přítomným okamžikem, starostmi o obživu, zdraví, vztahy nebo zajištění budoucnosti. To vše je důležité, ale Maria nám svým Nanebevzetím připomíná, že jsme byli stvořeni pro něco mnohem většího. Naše existence není jen náhodným zábleskem v temnotě věků. Bůh nás povolal k životu, protože s námi má plán, který přesahuje hranice času. Maria jako první z lidí dosáhla cíle, k němuž jsme všichni zváni. Ona, která nosila pod srdcem Božího Syna, která s ním stála pod křížem a věrně vytrvala v modlitbách s rodící se církví, nyní zakouší plnost radosti. Její nanebevzetí je zárukou, že žádná naše oběť, žádná slza uroněná v tichu a žádný skutek lásky se neztratí. Všechno, co zde na zemi v bázni a lásce k Bohu budujeme, má ozvěnu ve věčnosti.
Toto tajemství nám dává hlubokou naději, zvláště ve chvílích, kdy zakoušíme vlastní slabost, nemoc, stárnutí nebo bolest ze ztráty blízkých. Lidské tělo, které bývá unavené a zranitelné, získává v pohledu na Nanebevzatou Marii nesmírnou důstojnost. Bůh jím nepohrdá; naopak, skrze Mariino nanebevzetí nám ukazuje, že celé naše lidství - duše i tělo - má podíl na Kristově vzkříšení. Věčnost, která nás čeká, není neosobním splynutím s vesmírem, ale společenstvím lásky, kde budeme plně sami sebou, proměněni a očištěni, tváří v tvář Bohu. Maria nás učí dívat se na pozemský život jako na pouť, na níž sice neseme svá břemena, ale s očima upřenýma k domovu. Ona je tou, která prošla branou smrti s naprostou důvěrou, protože věděla, že smrt již nemá poslední slovo.
Když tedy dnes rozjímáme o Marii, Matce naděje, prosme o dar čistého pohledu, který dokáže vidět dál než jen za horizont našich pozemských dní. Kéž nám vědomí našeho věčného cíle dává sílu prožívat každý den s radostí a odvahou. Maria nad námi bdí, doprovází nás na naší cestě a neustále nám připomíná, že to nejlepší teprve přijde. Nejsme poutníci bez cíle, bloudící v neznámu. Jsme Boží děti na cestě do otcovského domu, kde nám Maria, naše nebeská Matka, již připravuje místo a s láskou nás očekává.
Modlitba: Panno Maria, Nanebevzatá Matko naděje, obracíme se k tobě s důvěrou v srdci a prosíme tě o tvé mateřské vedení. Ty jsi již dosáhla cíle naší pouti a zakoušíš plnost slávy v Boží blízkosti. Vyprošuj nám, prosíme, milost, abychom uprostřed starostí a shonu tohoto světa nikdy neztráceli ze zřetele náš pravý domov, kterým je věčnost.
Uč nás dívat se na náš život tvýma očima, abychom si uvědomovali nesmírnou hodnotu a důstojnost, kterou v Božích očích máme. Dej nám sílu trpělivě snášet těžkosti, nemoci a únavu našeho těla, s vírou, že i ono bude jednou proměněno a oslaveno. Když nás přepadne strach z budoucnosti nebo úzkost ze smrti, buď nám nablízku a naplňuj naše srdce pokojem a pevnou nadějí.
Pomáhej nám, abychom žili tak, abychom se jednou mohli s tebou a se všemi našimi drahými radovat v nebeském království. Provázej nás na každém kroku naší pozemské pouti, abychom věrně kráčeli za tvým Synem Ježíšem a s láskou sloužili svým bližním. Maria, Matko naše, veď nás domů, do náruče milosrdného Otce, kde spolu s tebou budeme chválit jeho lásku na věky věků. Amen.
